Příznaky aktivace žírných buněk jsou u pacientů s dlouhodobým onemocněním COVID běžné
Nová studie v časopise International Journal of Infectious Diseases ukazuje, že příznaky aktivace žírných buněk jsou u pacientů trpících syndromem Long COVID velmi časté a svou povahou a závažností jsou téměř totožné se syndromem aktivace žírných buněk (MCAS).
Toto zjištění může vysvětlovat, proč mnoho pacientů s dlouhodobým COVID uvádí řadu zdánlivě nesouvisejících příznaků - od únavy a mozkové mlhy až po střevní potíže, kožní reakce a bušení srdce.
Co jsou žírné buňky a proč hrají roli u COVID-19?
Žírné buňky - "strážci" imunitního systému
Žírné buňky jsou imunitní buňky, které se nacházejí téměř ve všech tkáních těla. Uvolňují poselské látky, jako je histamin, tryptáza nebo prostaglandiny, které reagují na patogeny nebo poranění.
Tato reakce je obvykle krátkodobá a ochranná - spouští zánětlivé signály, které aktivují imunitní systém.
Když se ochranné mechanismy vymknou kontrole
Při syndromu aktivace žírných buněk (MCAS ) však dochází k trvalému nebo nadměrnému uvolňování těchto poselských látek.
To vede k příznakům, jako jsou např:
-
Zčervenání kůže, kopřivka, svědění
-
Gastrointestinální potíže
-
Bušení srdce, závratě
-
Únava, mozková mlha
-
Potíže s dýcháním
Přesně tyto příznaky se vyskytují také u pacientů s přípravkem Long COVID.
Studie: Aktivace žírných buněk u pacientů s onemocněním Long-COVID
Cíle a design studie
Tým vedený Leonardem B. Weinstockem zkoumal, zda příznaky long-COVID mohou být způsobeny aktivací žírných buněk.
Za tímto účelem bylo zkoumáno 136 pacientů s dlouhodobým COVID, 136 zdravých kontrol a 80 pacientů s diagnózou MCAS.
Účastníci vyplnili online dotazníky týkající se symptomů, závažnosti, únavy a kvality života, a to před infekcí COVID-19 i po ní.
Skupiny účastníků a metody
Výzkumníci porovnávali údaje ve třech krocích:
-
Dlouhodobé příznaky COVID před infekcí se zdravými kontrolami.
-
Dlouhodobé příznaky COVID po infekci.
-
Tyto výsledky s příznaky neléčených pacientů s MCAS.
Bylo zaznamenáno více než 50 různých příznaků rozdělených do kategorií podle orgánových systémů (např. kůže, plíce, nervový systém).
Výsledky: Dlouhodobý-COVID je podobný MCAS
Srovnání příznaků: Long-COVID vs. MCAS
Před infekcí se účastníci Long-COVID od kontrolní skupiny významně nelišili.
Po infekci však došlo k nárůstu:
-
Počtu příznaků,
-
Závažnosti,
-
a počet postižených orgánových systémů** se významně zvýšil**.
Celkové hodnoty u skupiny Long COVID byly téměř totožné s hodnotami u neléčených pacientů s MCAS (viz tabulka 3, strana 4 studie).
Typické příznaky aktivace žírných buněk u pacientů se syndromem Long-COVID
Mezi nejčastěji hlášené příznaky patřily:
-
Extrémní únava a bolest svalů
-
Mozková mlha (problémy s koncentrací)
-
Dušnost a bušení srdce
-
Bolesti břicha, průjem nebo nevolnost
-
Kožní vyrážky, zarudnutí a pocity horka
-
Ztráta čichu a chuti
Jak ukazuje obrázek 4 (strana 8), téměř u všech příznaků došlo po podání přípravku COVID-19 k výraznému nárůstu.
Kvalita života a míra únavy
Zatímco zdravé kontrolní subjekty a účastníci programu Long COVID uváděli před infekcí podobné skóre kvality života (~75/100 ), po programu COVID-19 kleslo na 40 bodů.
Skóre únavy se také téměř zdvojnásobilo z 16,6 na 34,5 bodu.
Co to znamená pro postižené?
Paralely s aktivací žírných buněk vysvětlují mnoho příznaků dlouhodobého onemocnění COVID
Vědci mají podezření, že SARS-CoV-2 vyvolává nadměrnou aktivaci žírných buněk.
To vede k chronické zánětlivé reakci, která by mohla vysvětlit mnoho příznaků dlouhodobého onemocnění COVID - od neurologických příznaků až po zažívací problémy.
Možné mechanismy:
-
Cytokinová bouře jako spouštěč genetických změn žírných buněk
-
Aktivace virovými složkami nebo autoprotilátkami
-
Dysregulované signální dráhy, které udržují žírné buňky trvale aktivní
Možné léčebné postupy
Autoři navrhují testovat terapie, které se již používají u MCAS:
-
Antihistaminika (blokátory H1/H2)
-
Stabilizátory žírných buněk, jako je kyselina kromoglicová
-
Flavonoidy (např. kvercetin, luteolin)
-
Vitamin C a D
-
Nízké dávky naltrexonu (LDN) k potlačení zánětu
Některé malé studie již prokázaly pozitivní účinky těchto léčebných postupů u pacientů s dlouhodobým onemocněním COVID.
Omezení studie a výhled
Studie je založena na sebehodnocení a online průzkumech, což může způsobovat určitá zkreslení.
. Kromě toho téměř 90 % účastníků tvořily ženy, což může omezovat přenositelnost.
Výsledky nicméně poskytují důležitý důkaz, že aktivace žírných buněk může hrát ústřední roli v patofyziologii dlouhodobého KOVID.
Je naléhavě zapotřebí dalších klinických studií s objektivním měřením mediátorů žírných buněk a kontrolovaných studií léčby.
Často kladené otázky (FAQ)
1️⃣ Co je aktivace žírných buněk?
Nadměrné nebo nekontrolované uvolňování zánětlivých mediátorů z žírných buněk, které může způsobit četné příznaky v celém těle.
2️⃣ Jaké příznaky jsou typické pro aktivaci žírných buněk u dlouhodobě nemocných?
Únava, mozková mlha, kožní reakce, gastrointestinální potíže, závratě, bušení srdce, problémy s dýcháním a ztráta čichu.
3️⃣ Je Long-COVID totéž co MCAS?
Ne. Long-COVID vykazuje podobné projevy, ale nesplňuje automaticky diagnostická kritéria pro MCAS.
4️⃣ Mohou léky na MCAS pomoci při long-COVID?
První zprávy naznačují, že mohou pomoci antihistaminika a stabilizátory žírných buněk.
5️⃣ Proč dlouhý COVID postihuje častěji ženy?
Imunitní systém žen má tendenci reagovat silněji, což může hrát roli při autoimunitních a alergickým onemocněním podobných onemocněních.
Závěr
Studie Weinstocka a kol. jasně ukazuje, že:
👉 příznaky aktivace žírných buněk se u dlouhého COVID vyskytují často - a jsou velmi podobné syndromu aktivace žírných buněk (MCAS).
To naznačuje, že long-COVID nemusí být jen pozdním následkem virózy, ale také chronickou zánětlivou poruchou imunitního systému.
Cílená terapie proti hyperaktivitě žírných buněk by proto mohla představovat důležitý terapeutický přístup.
🔗 Zdroj: Městská nemocnice v Brně , s. r. o: Weinstock L.B. et al, International Journal of Infectious Diseases, 2021