Lidský organismus je obýván množstvím mikroorganismů. Představíme-li si, že devadesát procent buněk převažujících v lidském těle není lidského původu, že naše lidské tělo se skládá asi z 10 bilionů buněk a že jen v dolní části střevního traktu se nachází asi 100 bilionů bakterií nebo jednobuněčných rostlinných organismů, pak máme přibližnou představu o tom, co se v našem těle denně děje.

Mikroorganismy nacházející se ve střevním traktu jsou obvykle účinné mikroorganismy, bez kterých se tělo jen těžko obejde.

Naše tělo je však denně vystaveno také útokům virů a bakterií, které mají za cíl lidský organismus oslabit nebo poškodit.

V oblasti antiinfekční elektromedicíny rozlišujeme 3 různé elektromedicínské postupy pro boj s těmito patogeny:

• Současné indukční postupy
• Frekvenční postupy
• Indukce silnými magnetickými pulzy

Proudová indukční metoda

Proudová indukční metoda se snaží ovlivnit relativně malou oblast těla, obvykle procházející krev.

Použité proudové napětí by mělo být tak silné, že je lze téměř označit za alopatické, ale nemělo by docházet k překrývání signálů vlastního těla.

Cílem proudu indukovaného do krve je depolarizovat membránové potenciály patogenů v krevní plazmě. V průběhu této depolarizace je vnější vrstva bílkovin znehodnocena, čímž se zabrání tomu, aby patogeny zakotvily v buňkách organismu.

Průtok proudu ovlivňuje také červené krvinky. Ty však účinek proudu dobře přežívají, protože jsou z elektrofyziologického hlediska mnohem odolnější.

Postup indukce proudu lze nalézt v praktickém použití v Beckově krevním zapperu Dr. Roberta Becka. Sám Dr. Beck však své poznatky či teorii elektrifikace krve založil na americkém patentu 5 188 738 Dr. Kaaliho z roku 1993.

Beckův generátor z našeho internetového obchodu funguje na tomto principu.

Frekvenční metoda

Při frekvenční metodě je proud veden větší plochou těla, a to buď prostřednictvím ručních, nebo nožních elektrod. Tato metoda spočívá v intenzivní interakci biologických (buněčné membrány, buněčná komunikace atd.) a technicky vyvolaných elektrických polí.

Protože je celý organismus vystaven rozptýlenému proudovému napětí, jsou ovlivněny všechny bioelektrické životní procesy.

Především je všeobecným elektromagnetickým polem rozhodujícím způsobem zvýšena propustnost membránových kanálků všech buněk, což vede ke zvýšené propustnosti, a tím i ke zvýšené rychlosti metabolismu.

Všechny přístupy Nicoly Tesly, Georgese Lakhovského, Roye Rifeho a Huldy Clarkové patří k principu frekvenční metody.

Terapeuticky se podle rezonančního principu využívá vlastní frekvence parazita ke zničení příslušného druhu patogenu. To však předpokládá, že lze určit i přesnou frekvenci a následně ji pak také v přesném nastavení zavést frekvenčním terapeutickým přístrojem do těla.

Pokud přesnou frekvenci nelze určit nebo pokud se postup jeví jako příliš časově náročný, lze při frekvenční terapii použít také frekvenci 33 kHz, která podle výsledků výzkumu způsobuje u většiny parazitů potíže.

Při frekvenční metodě je třeba vzít v úvahu, že proud vedený do těla nedorazí vždy tam, kde má působit. V takových případech (např. střeva, kosti apod.) je třeba frekvenční proceduru provádět pomocí přístrojů pro plazmaterapii.

Indukce silných magnetických pulzů

K indukci silných magnetických impulsů se používá tzv. magnetický pulsar.

Jakmile magnetický impuls pronikne do těla, vytvoří se elektrické vírové pole, které analogicky k slabému proudu indukovanému do krevního oběhu postačí k devitalizaci mikroorganismů.

Tuto formu protiinfekční elektromedicíny doporučuje Dr. Robert Beck také jako doplněk k Beckovu krevnímu zapperu, protože patogeny se mohou usazovat i mimo krevní řečiště, a proto je nelze zasáhnout pouze krevním zapperem.

Příklad:
V lymfatických uzlinách se nacházejí zárodečné formy, které se do krevního oběhu dostávají až v pozdější fázi. Krevní zapper by na ně v současné době nedosáhl. Ošetřením magnetickými impulsy jsou tyto zárodečné formy předem, tj. v lymfatických uzlinách, devitalizovány a zlikvidovány jako "bílkovinný odpad".