Co je Bartonella bacilliformis?

Bartonella bacilliformis, známá také jako jihoamerická bartonelóza, označuje tyčinkovitou bakterii patřící do rodu Alphaproteobacteria. Tento patogen byl dosud nalezen pouze v Andách v nadmořské výšce mezi 3 000 a 10 000 metry v západní části Jižní Ameriky. Nejvíce případů onemocnění bylo zaznamenáno v Peru, ale vyskytuje se také v Ekvádoru a Kolumbii. Bartonella bacilliformis je původcem tzv. mrchožroutské nemoci. Carrionova nemoc je termín používaný pro symptomatickou infekci Bartonella bacilliformis. Ta obvykle probíhá ve dvou fázích a nejprve se projevuje jako akutní horečka orya a poté přechází v peruánské bradavice (verruga peruana).

Jak se Bartonella bacilliformis přenáší?

Bartonella bacilliformis je přenášena písečnými muškami (přesněji rodem Lutzomyia).

Jak vzniká infekce Bartonella bacilliformis?

Prostřednictvím kousnutí písečné mouchy infikované původcem Bartonella bacilliformis se bakterie dostanou do lidských kapilár. Po inkubační době trvající přibližně 21 dní bakterie postupují do červených krvinek a obvykle vyvolávají těžkou intravaskulární hemolytickou anémii. Tato fáze onemocnění může nabýt pro pacienta až život ohrožujících rozměrů a je doprovázena vysokou horečkou. Kromě toho dochází k anémii a dočasné imunosupresi. Tato akutní fáze, nazývaná také Oroyská horečka, trvá dva až čtyři týdny. Druhá fáze onemocnění, tzv. verruga peruana, nastává, když bakterie pronikne hlouběji do endoteliálních buněk.

Jaké jsou příznaky infekce Bartonella bacilliformis?

Infekce Bartonella bacilliformis se vyskytuje poměrně vzácně a prochází dvěma různými fázemi onemocnění:

• Horečka Oroya:V této první fázi se může objevit horečka, bolesti břicha, hlavy a také bolesti svalů a silná anémie.Až u 70 % všech případů onemocnění se mohou objevit komplikace v podobě sekundárních infekcí a/nebo kardiopulmonálních komplikací, jako je srdeční selhání, hromadění tekutiny mezi osrdečníkem a osrdečníkem (perikardiální výpotek), plicní edém a/nebo kardiogenní šok.
• peruánské bradavice (verruga peruana): Během tohoto pozdějšího stadia onemocnění se pod kůží tvoří výrůstky . Ty se mohou vyvinout v červené až fialové cévní vředy (angiomatózní nádorové nádory), které bývají bolestivé nebo krvácejí. Tyto angiomatózní nádory jsou nezhoubnou vyrážkou, která může způsobovat celkový pocit nepohodlí.

K jakým komplikacím může dojít v důsledku infekce Bartonella bacilliformis?

Infekce Bartonella bacilliformis může vést k endokarditidě, stejně jako u jiných druhů Bartonella. Jedná se o infekci srdečních chlopní. Vzhledem k tomu, že v mnoha případech onemocnění může být diagnóza negativní i na základě kultivačního vyšetření krve (kultivačně negativní endokarditida), není vždy možné bez problémů diagnostikovat endokarditidu.

Kromě toho se může vyskytnout takzvaná trombocytopenie způsobená infekcí Bartonella bacilliformis. Jedná se o přítomnost sníženého počtu krevních destiček, tzv. trombocytů. Byly také hlášeny neurologické poruchy, jako je neurobartonelóza. Prognóza neurobartonelózy, která způsobuje poruchy vědomí a paralýzu, je však špatná.

Infekce Bartonella bacilliformis však může vést i k takzvaným superinfekcím. Ty mohou být způsobeny salmonelami nebo parazity (například Toxoplasma gondii a Pneumocystis) .

Jak se můžete chránit před infekcí Bartonella bacilliformis?

Při cestách do zemí Jižní Ameriky, kde je patogen Bartonella bacilliformis rozšířen, se doporučuje používat repelenty proti hmyzu, které mají symbol registrovaný agenturou EPA . Kromě toho je třeba nosit košile s dlouhými rukávy a dlouhé kalhoty , aby se zabránilo kousnutí písečnými mouchami. Vzhledem k tomu, že písečné mouchy jsou nejaktivnější zejména za svítání a za soumraku, je třeba se v tomto období vyhnout venkovním aktivitám.

Jak se diagnostikuje infekce Bartonella bacilliformis?

Infekce Bartonella bacilliformis se obvykle zjišťuje kultivačním vyšetřením krve nebo kultivací z kožních lézí. Specifické protilátky a/nebo detekce molekulárně biologického patogenu, například pomocí PCR testu, mají být diagnostikovány pomocí sérologické detekce.

Kromě toho je možné přímé pozorování bakterií v nátěrech periferní krve. Posledně jmenovaný diagnostický postup probíhá během akutní fáze infekce, tj. horečky Oroya. Za tímto účelem se provádí mikroskopická detekce intraerytrocytárních patogenů v krevním nátěru pomocí barvení Giemsou. Detekce infekce Bartonella bacilliformis prostřednictvím biopsie je zpravidla možná také pomocí barvení stříbrem bakterií tzv. metodou Warthin-Starry.

Jak se infekce Bartonella bacilliformis léčí?

Infekce Bartonella bacilliformis se léčí antibiotiky. K tomuto účelu lze předepsat následující antiobiotika. Tato antiobiotika jsou obvykle účinná nejen na Bartonella bacilliformis infekci, ale také na další Bartonella patogeny:

• Aminoglykosidy,
• Cefalosporiny,
• Peniciliny,
• Tetracykliny.

 
Někteří lékaři však dávají přednost chinolonům. Je to proto, že při užívání výše uvedených antibiotik může dojít k infekcím enterobakteriemi .

V závislosti na závažnosti onemocnění a příznacích, které se objevují, lze použít více antibiotik současně . Léčbu je vhodné konzultovat s odborníkem na infekční onemocnění. Obvykle pouze horečka Oroya vyžaduje v každém případě lékařské ošetření. Letalita horečky Oroya je však i při adekvátní léčbě necelých 10 %. Pokud se infekce neléčí vůbec, úmrtnost se pohybuje mezi 40 a 85 procenty.

Verruga peruana lze léčit antibiotikem rifampin. Protože se však vyskytly i případy onemocnění, kdy rifampin vedl k rezistenci, lze jako alternativu použít makrolidy. To slibuje podobnou účinnost jako rifampin.