Co je to Gorlinův syndrom?

Gorlinův syndrom se také nazývá syndrom bazocelulárního névu a může vést ke vzniku zhoubných kožních nádorů, tzv. bazocelulárních karcinomů, nebo zhoubných nádorů mozku (meduloblastom) již v raném dětství. Kromě toho může Gorlinův syndrom způsobit cysty čelistí nebo malformace kostry, zejména žeber a páteře. Gorlinův syndrom je genetické onemocnění, a proto patří mezi nádorová predispoziční onemocnění, která se vyskytují přibližně u jednoho z 30 000 až 57 000 lidí. V 70 až 80 procentech všech případů se přenáší z rodičů na děti.

Jak Gorlinův syndrom vzniká?

Gorlinův syndrom je způsoben dědičným onemocněním, mutací genů PTCH1 a SUFU. Tyto dva geny umožňují buňkám reagovat na vnější signály. V důsledku mutace tato signální dráha přestává správně fungovat a v důsledku toho mohou vznikat nádory. Zatímco mutace genu PTCH1 často vede ke vzniku bazocelulárních karcinomů a čelistních cyst, gen SUFU je nadprůměrně často zodpovědný za vznik meduloblastomů.

Jaké příznaky způsobuje Gorlinův syndrom?

Gorlinův syndrom může způsobovat mnoho různých příznaků, které vždy závisí na věku pacienta. Typickými příznaky Gorlinova syndromu jsou vznik bazocelulárního karcinomu, meduloblastomu a/nebo cysty čelisti. Dále se Gorlinův syndrom může projevit následujícími příznaky:

  • opožděním ve vývoji hrubé motoriky,
  • Abnormalitami obličeje, jako je balkónové čelo, hrubé rysy obličeje nebo kožní grimasy (milia),
  • řada kožních projevů, jako jsou kroupy (chalazion), mazové cysty (aterom) a tvorba nezhoubného nádoru, který může zahrnovat kůži, vlasy nebo zuby (dermoidní cysta)

Jak se Gorilnův syndrom diagnostikuje?

Znaky, které se objevují u Gorlinova syndromu, rozdělili lékařští odborníci na hlavní a vedlejší kritéria. Diagnóza onemocnění je považována za jistou v následujících případech:

  • jsou přítomna dvě hlavní kritéria a jedno vedlejší kritérium,
  • je přítomno jedno hlavní kritérium a tři vedlejší kritéria,
  • existuje genetický důkaz mutace genu (PTCH1 nebo SUFU), který je považován za zodpovědný za vznik Gorlinova syndromu.

    

Následující faktory patří mezi hlavní kritéria:

  • výskyt bazocelulárního karcinomu před 30. rokem věku nebo výskyt více než pěti mnohočetných bazocelulárních karcinomů,
  • příbuzenský vztah prvního stupně k osobě, u které se již bazocelulární karcinom vyvinul,
  • Kalcifikace tvrdé části mozkové pleny, která odděluje obě mozkové hemisféry (falx cerebri), před 20. rokem věku,
  • Tvorba cyst v čelisti,
  • Poruchy kornatění rukou a/nebo nohou

   

Následující faktory se počítají jako méně závažná kritéria:

  • Vznik meduloblastomu v dětství,
  • Přítomnost cyst v břiše nebo plicích,
  • Výskyt nadprůměrně velké lebky (makrocefalie),
  • Rozštěp rtu nebo patra,
  • Anomálie obratlů nebo žeber,
  • nadpočetný prst na ruce nebo noze (polydaktylie),
  • nezhoubné myomy vaječníků nebo srdce,
  • Oční anomálie, jako je šedý zákal nebo vývojové vady a/nebo pigmentové změny sítnice

   

K diagnostice Gorlinova syndromu se provádí několik rentgenových vyšetření čelisti, lebky, plic a také páteře. Vyšetřeni a geneticky testováni by měli být také blízcí pokrevní příbuzní, protože Gorlinův syndrom je dědičné onemocnění.

Jaké screeningové testy jsou k dispozici?

Pro včasnou diagnostiku Gorlinova syndromu se zjišťuje, zda nedošlo ke změně v genech PTCH1 nebo SUFU. Pokud je zjištěna mutace PTCH1, je třeba přijmout následující opatření:

  • dermatologické vyšetření od 10 let věku,
  • Základní echokardiogram v kojeneckém věku,
  • zubní rentgen čelistí od 8 let věku v intervalech každých 12 až 18 měsíců,
  • Ultrazvuk vaječníků od 18 let věku

   

Nositelé mutace SUFU by měli mít stejná vyšetření, ale mohou se obejít bez rentgenového vyšetření čelistí. Nositelé mutace SUFU by navíc měli absolvovat screeningové vyšetření meduloblastomu. To zahrnuje vyšetření magnetickou rezonancí (MRI) ve čtyřměsíčních intervalech až do věku 3 let. Od té doby stačí vyšetření v šestiměsíčních intervalech až do věku 5 let.

Jak se Gorlinův syndrom léčí?

Léčba Gorlinova syndromu závisí na příslušném onemocnění a stávajících příznacích. Pokud se v důsledku Gorlinova syndromu objevil bazocelulární karcinom, měl by být léčen co nejdříve. Zpravidla se provádí pokus o úplné odstranění nádoru chirurgickým zákrokem. Jako alternativu k chirurgickému zákroku lze použít chladovou, laserovou nebo fotodynamickou léčbu.

Pokud naopak pacient trpí meduloblastomem, lze operaci provést v kombinaci s chemoterapií. Radioterapii se obvykle vyhýbáme, protože zvyšuje riziko vzniku bazocelulárního karcinomu v ozařované oblasti.

Pokud se naopak jedná o čelistní cysty, lze je odstranit chirurgicky. V případě fibromů vaječníků se ve většině případů rovněž pokusíme o chirurgický zákrok, aniž bychom vaječníky poškodili nebo odstranili. Pokud se naopak jedná o fibrom srdce, musí pacientka pravidelně absolvovat kardiologické vyšetření.

Čemu by měly pacientky s Gorlinovým syndromem věnovat zvláštní pozornost?

Pacienti trpící Gorlinovým syndromem by se měli vyhýbat přímému slunečnímu záření, protože to zvyšuje riziko vzniku bazocelulárního karcinomu. Pokud se objeví neurologické abnormality, jako jsou bolesti hlavy, ospalost, která může dojít až ke ztrátě vědomí, pohybové a koordinační obtíže a ranní zvracení, je třeba urychleně vyhledat lékaře.