Co je lupénka?

Lupénka je zánětlivé, ale ne nakažlivé kožní onemocnění. Typickým projevem lupénky jsou šupinaté, načervenalé kožní změny, které mohou také svědit. Pacienti, kteří mají lupénku chronicky, někdy netrpí vůbec žádnými kožními problémy nebo trpí mírnými či závažnými kožními problémy. Přestože lze lupénku účinně léčit, není toto onemocnění vyléčitelné a může být psychicky velmi stresující, zejména pokud se kožní změny objeví na viditelných částech těla. Podle odhadů trpí lupénkou v Německu přibližně 2 % obyvatel.

Co lupénku způsobuje?

U lupénky spočívá problém v buňkách tvořících rohovinu (keratinocytech). Za normálních okolností projdou keratinocyty vrchní vrstvou kůže (epidermis) přibližně během čtyř týdnů. V případě lupénky se keratinocyty dělí asi desetkrát rychleji a k dosažení povrchu kůže jim stačí asi čtyři dny. Protože se odumřelé buňky nemohou dostatečně rychle zbavit, postižená oblast kůže zhrubne a začne se olupovat.

Co podporuje vznik lupénky?

Lupénka je způsobena především genetickými faktory, a je tedy největším rizikovým faktorem. Pokud jeden z rodičů již lupénkou trpí, existuje 15procentní pravděpodobnost, že se onemocnění rozvine i u dítěte. Tato pravděpodobnost se zvyšuje na 40 procent, pokud lupénkou trpí oba rodiče. Zatím neexistují žádná preventivní opatření, která by chránila před vznikem lupénky.

Jaké jsou rozdíly v klinickém obraze?

Lékaři obvykle rozlišují různé typy lupénky. V 80 procentech všech případů je nejčastější formou takzvaná psoriasis vulgaris (neboli plaková psoriáza). Psoriasis vulgaris může někdy způsobovat také lupénku nehtů. V tomto případě dochází ke změně nehtů, která se projevuje například ztluštěním nehtu, malými důlky v nehtu nebo žlutohnědým zbarvením (tzv. olejový nehet). Ve zvláště závažných případech může dojít i k odloupnutí nehtu.

Kromě těchto dvou forem lupénky existuje také psoriasis inversa (neboli psoriasis intertriginosa), která se vyskytuje především v kožních záhybech, například v podpaží, v tříslech nebo hýžďových záhybech, v oblasti genitálií nebo u pacientek pod prsy či mezi nimi. Tento typ lupénky obvykle není šupinatý, protože kůže v postižených oblastech těla bývá vlhká.

Pustulózní lupénka je další typ lupénky, při kterém se na kůži tvoří puchýře naplněné hnisem a vyskytuje se buď společně s psoriasis vulgaris, nebo samostatně. Psoriasis guttata, další forma lupénky, je poměrně vzácná a vyznačuje se rozsáhlou kožní vyrážkou s bodovými papulami. Tento typ lupénky postihuje především děti a dospívající a často se objevuje jeden až dva týdny po streptokokové infekci. Po vyléčení této infekce může psoriasis guttata také zcela vymizet, nebo se může opakovat či se změnit v psoriasis vulgaris.

Jaké jsou příznaky lupénky?

Nejčastější forma lupénky, psoriasis vulgaris, se vyznačuje následujícími příznaky:

• zarudnutí kůže, obvykle na obou stranách, které je obvykle doprovázeno stříbřitým, lesklým a velmi šupinatým vyvýšením kůže, které se nazývá plaky, protože se velmi liší od zbytku kůže,
• typickými částmi těla jsou lokty, kolena, hlava a záda. Plaky se však mohou objevit také za ušima, na rukou i na nohou nebo na pupku. Mohou dosahovat průměru od jednoho do více než deseti centimetrů,
• závažnou lupénku může doprovázet také intenzivní svědění,
• Lupénka na rukou a nohou může být doprovázena velmi suchou kůží, která hrozí roztržením.

Jaký je průběh lupénky?

Ve většině případů lupénka probíhá v epizodách, tj. jsou období, kdy si pacienti stěžují na obzvláště závažné příznaky, a období, kdy je lupénka sotva patrná. Ještě jiní pacienti trpí lupénkou, která je trvale závažná. Lékaři nedávno zjistili, že lupénku mohou vyvolat určité podněty. Mezi ně patří spálení sluncem, horká sprcha, některé chemické látky a léky, například ty, které se používají k léčbě malárie, a drobná poranění povrchu kůže. Kromě toho může vznik lupénky podpořit také psychický stres, infekce a konzumace nikotinu a alkoholu.

Jaké jsou zdravotní důsledky lupénky?

Lupénku obvykle provází autoimunitní reakce, která postihuje nejen kůži, ale i další části těla. Přibližně 25 % všech pacientů s lupénkou si také stěžuje na zánět kloubů (psoriatická artritida). Aby se zabránilo poškození kloubů, je třeba ji léčit včas.

Kromě možné psychické zátěže mají pacienti s lupénkou také tendenci ke zvýšenému kardiovaskulárnímu riziku. Lupénka se proto často vyskytuje společně s cukrovkou, vysokým krevním tlakem, vysokou hladinou cholesterolu a/nebo těžkou obezitou. Kromě toho se v souvislosti s lupénkou v průměru častěji vyskytují chronická zánětlivá střevní onemocnění, jako je Crohnova choroba.

Jak se lupénka léčí?

Lupénku lze léčit intenzivní péčí o kůži, např. Ta spočívá v potírání postižených míst kůže mastnými mastmi a/nebo krémy, které zabraňují jejímu vysychání, chrání kůži před poraněním a v případě potřeby zmírňují svědění. V případě středně těžké až těžké lupénky lze použít také světelnou terapii. Ložiska se ozařují UV světlem, aby se zmírnil zánět kůže a zpomalilo se dělení buněk. Alternativně mohou být pacientům podávány také léky nebo injekce. Ty mají potlačit obranné reakce imunitního systému.