Co je to syndrom hamartomu PTEN?

Syndrom hamartomu PTEN tumoru zahrnuje několik onemocnění, která jsou založena na mutacích genu PTEN. Jedná se jednak o Cowdenův syndrom (CS) a jednak o Bannayan-Riley-Ruvalcaba syndrom (BBRS). Obvykle se sem řadí také syndrom proteus asociovaný s PTEN(PS) a syndrom podobný proteusu. Syndrom PTEN hamartoma tumor je charakterizován gastrointestinální polypózou, makrocefalií, mentální retardací/poruchou autistického spektra a vaskulárními malformacemi. Existuje také náchylnost k různým maligním karcinomům, jako jsou karcinomy endometria, karcinomy prsu, kolorektální karcinomy, melanomy, karcinomy štítné žlázy a karcinomy ledvin.

Jak vzniká nádorový syndrom hamartomu PTEN?

Syndrom hamartomového tumoru PTEN je způsoben genetickými změnami, tj. mutacemi genu PTEN. Tento gen kóduje protein PTEN. Tento protein se podílí na přenosu signálů mezi buňkami v těle. V určitých buňkách aktivace proteinu PTEN specificky vyvolává buněčnou smrt a tím řídí proliferaci buněk v těle. Proto je protein PTEN jedním z nádorových supresorů. Pokud je však gen PTEN přítomen ve změněné formě , protein PTEN již nemůže správně fungovat jako nádorový supresor . Z tohoto důvodu nyní dochází k nekontrolované proliferaci buněk, což vede ke vzniku nádorů a mnoha dalších onemocnění. Syndrom hamartomového nádoru PTEN se zcela jistě může přenášet z rodičů na jejich děti. Způsob dědičnosti je autozomálně dominantní. Je také možné, že genetická změna v genu PTEN vznikne jako nová mutace nebo spontánní mutace. Ta se pak nazývá mutace de novo.

Jaké jsou příznaky syndromu hamartomového nádoru PTEN?

Syndrom hamartomového tumoru PTEN se vyskytuje přibližně v 1:200 000 případů a jedná se o velmi komplexní multisystémové onemocnění. V normálním případě se u pacientů projevují pouze některé z možných příznaků. Je to proto, že odráží také velkou variabilitu podtypů syndromu hamartomového tumoru PTEN .

Jak se diagnostikuje syndrom hamartomového tumoru PETEN?

Diagnóza syndromu hamartomového tumoru PTEN je stanovena na prostřednictvím detekce heterozygotní zárodečné mutace genu PTEN. Tato zárodečná mutace je potvrzena pomocí sekvenční analýzy nebo duplikační analýzy. Užitečné může být také použití panelových vyšetření, při nichž je zaznamenáno několik genů.

National Comprehensive Cancer Network uvádí následující diagnostická kritéria pro přítomnost Cowdenova syndromu:

  • Lhermitte-Duclosovy nádory,
  • Slizniční léze,
  • Obličejové trichilemmomy (nezhoubné nádory pochev vlasových kořínků),
  • Akrální keratóza,
  • Papilomatózní léze,
  • Slizniční léze.

 
Hlavní kritéria pro diagnózu Cowdenova syndromu

  • Karcinom prsu,
  • Epiteliální karcinom štítné žlázy,
  • Zvětšený obvod hlavy, větší než 97. percentil,
  • Karcinom endometria.

 
Sekundární kritéria pro diagnózu Cowdenova syndromu

  • Léze štítné žlázy, jako je struma multinodosa, adenom,
  • Mentální retardace s IQ rovným nebo nižším než 75,
  • Hamartomatózní střevní polypy,
  • Fibrocystická mastopatie,
  • Lipomy,
  • Fibromy,
  • Urogenitální nádory, zejména renální karcinom,
  • Urogenitální malformace,
  • Děložní myomy.

Jak se diagnostikuje Bannayan-Riley-Ruvalcaba syndrom?

Až do současnosti stále neexistují jednotná kritéria pro diagnostiku Bannayan-Riley-Ruvalcaba syndromu. Podezření na přítomnost Bannayan-Riley-Ruvalcaba syndromu však vzbuzují následující nálezy:

  • Makrocefalie.
  • Hamartomatózní střevní polypóza,
  • Lipomy,
  • Pigmentované makuly na žaludu penisu.

Jak se léčí syndrom hamartomového nádoru PTEN?

V kontextu syndromu hamartomového nádoru PTEN přítomného benigního nebo maligního nádoru se terapie neliší od odpovídající terapie sporadicky se vyskytujícího nádoru.

Vzhledem k tomu, že u Cowdenova syndromu dochází často k projevům na kůži a sliznicích, které nejsou život ohrožující, doporučuje se následující léčba :

  • v případě asymptomatických projevů je zcela dostačující pozorování v pravidelných intervalech,
  • při podezření na zhoubný nádor je třeba jej neprodleně odstranit,
  • pokud se jedná o symptomatický projev na , měl by být léčen lokálně působícími léky, laserovou terapií nebo chirurgickým zákrokem .

Jaká opatření lze přijmout pro včasné odhalení nádorového syndromu hamartomu PTEN?

U dětí a dospívajících do 18 let věku

  • každoroční vyšetření od okamžiku stanovení diagnózy,
  • od 8. roku věku každoroční ultrazvukové vyšetření štítné žlázy, pokud je základní vyšetření bez pozoruhodností, lze interval změnit na každé 2 roky ,
  • Jinak se pro včasný záchyt v dětství nedoporučují žádná speciální vyšetření, lékaři se rozhodují podle klinického uvážení.

 
U dospělých:

  • každoroční ultrazvukové vyšetření štítné žlázy od plnoletosti,
  • každoroční vyšetření kůže od 30 let věku,
  • Kolonoskopie od 35-40 let věku. Zde frekvence závisí na struktuře tkáně a počtu nalezených polypů,
  • ultrazvuk ledvin od 40 let věku.

 
U žen navíc od 30 let věku:

  • měsíční samovyšetření prsou
  • každoroční screening rakoviny prsu,
  • každoroční magnetická rezonance prsu,
  • od 40 let věku mamografie,
  • Profylaktická mastektomie, pokud je přítomna patogenní zárodečná varianta BRCA1/BRCA2.

Jaká opatření lze přijmout pro včasné odhalení Cowdenova syndromu?

Od okamžiku stanovení diagnózy

  • každoroční fyzikální vyšetření, především kůže,
  • každoroční ultrazvukové vyšetření štítné žlázy.

 
Od 18 let věku také u pacientek:

  • měsíční samovyšetření prsů,
  • od 25 let věku každoroční vyšetření prsů gynekologem.

 
Od 30 let věku navíc pro pacientky platí:

  • každoroční vyšetření prsu magnetickou rezonancí a každoroční mamografie,
  • s ohledem na rakovinu děložní sliznice každoroční screeningové vyšetření gynekologem.

 
Od 35 do 40 let věku platí pro všechny pacienty také následující opatření

  • kolonoskopie nejméně jednou za 10 let,
  • ultrazvukové vyšetření nebo vyšetření ledvin magnetickou rezonancí každé dva roky.

Jaká opatření lze přijmout pro včasné odhalení Bannayan-Riley-Ruvalcaba syndromu?

V současné době neexistují žádné pokyny pro Bannayan-Riley-Ruvalcaba syndrom, týkající se včasné detekce, proto se doporučuje dodržovat stejný režim jako u Cowdenova syndromu. Nicméně zvláštní pozornost je třeba věnovat polypům v gastrointestinálním traktu .