Co je to rakovina jícnu?

Jícen je svalová trubice, která spojuje hrdlo a ústa se žaludkem. Rakovina jícnu vždy postihuje vnitřní stěnu této trubice, tzv. jícnovou sliznici. Ta se skládá z plochých buněk (epitelových buněk), které se v důsledku vzniku nádoru mění. Lékaři rozlišují adenokarcinom a dlaždicobuněčný karcinom jícnu. Adenokarcinom je tvořen žlázovými buňkami sliznice a postihuje přibližně čtyři až pět lidí z deseti, kteří trpí rakovinou jícnu. Dlaždicobuněčný karcinom naopak vzniká z epitelových buněk a postihuje pět až šest lidí z deseti, kteří trpí rakovinou jícnu. Rakovina jícnu se projevuje až v poměrně pokročilém stádiu, například polykacími obtížemi, což z tohoto onemocnění činí obzvláště zrádnou rakovinu.

Co podporuje vznik rakoviny jícnu?

Vzniku rakoviny jícnu napomáhá zejména kouření, vysoká konzumace alkoholu a častá konzumace velmi horkých nápojů (65 °C a více), které mohou vyvolat tzv. refluxní chorobu. Kyselá žaludeční šťáva se dostává do jícnu a poškozuje sliznici. Vznik rakoviny jícnu však podporuje i konzumace nitrosaminů, které jsou obsaženy v řadě potravin.

Chronické pálení žáhy také dlouhodobě přispívá ke změnám buněk sliznice na dolním konci jícnu. Stejně tak obezita, nádory v oblasti úst a/nebo krku, ozařování v oblasti krku a/nebo hrudníku nebo částečné uzavření vstupu do žaludku mohou zvyšovat pravděpodobnost vzniku rakoviny jícnu. V mnoha případech však rakovina jícnu vzniká i bez těchto zmíněných rizikových faktorů.

Jaké jsou příznaky rakoviny jícnu?

Ve většině případů vyvolává rakovina jícnu příznaky až v pokročilém stadiu. Zejména polykací obtíže a časté polykání mohou poukazovat na zúžený jícen. Polykací obtíže však nejsou neobvyklé, zejména u starších lidí. Kromě toho může být příznakem rakoviny jícnu také ztráta chuti k jídlu, úbytek hmotnosti a zvracení (také krve) a krev ve stolici (dehtovitá stolice). Při podezření na rakovinu jícnu je třeba vyhledat gastroenterologa. Ten se specializuje na onemocnění trávicího traktu.

Jak se diagnostikuje rakovina jícnu?

Rakovina jícnu je vzácné onemocnění, u kterého není v Německu prováděn žádný screening. Lidé se zvýšeným rizikem vzniku rakoviny jícnu by se však měli poradit se svým lékařem, zda by neměli chodit na pravidelné vyšetření jícnu a žaludku.

U pacientů s podezřením na rakovinu jícnu lékař nejprve odebere anamnézu. Poté následuje fyzikální vyšetření, při kterém lékař zkontroluje, zda jsou zvětšené lymfatické uzliny nebo zda lze uzliny nahmatat. Vzhledem k tomu, že jícen lze zvenčí vyšetřit pouze v omezeném rozsahu, provádí se obvykle endoskopie jícnu. Pokud se podezření potvrdí, provedou se další vyšetření, která určí stadium nádoru. Mezi ně patří endoskopické ultrazvukové vyšetření a také počítačová tomografie nebo magnetická rezonance.

Pokud má lékař podezření, že se nádor již rozšířil do hrtanu nebo průdušek, provede se bronchoskopie nebo laryngoskopie. Tato vyšetření jsou podobná gastroskopii.

Jaké jsou šance na uzdravení z rakoviny jícnu?

Stejně jako u jiných typů rakoviny závisí šance na uzdravení z rakoviny jícnu na stadiu, ve kterém byl nádor diagnostikován. Vzhledem k tomu, že rakovina jícnu je obvykle objevena až v pokročilém stadiu, lze nádor chirurgicky odstranit pouze u přibližně 40 % postižených. I přes lepší možnosti léčby se pětileté přežití po stanovení diagnózy rakoviny jícnu pohybuje pouze mezi 15 a 20 procenty.

Jak se rakovina jícnu léčí?

Léčba rakoviny jícnu závisí na přesném umístění nádoru, ale také na rozšíření rakovinných buněk do dalších částí těla. Kromě toho je třeba vzít v úvahu celkový zdravotní stav pacienta a další onemocnění.

Pokud se například jedná o lokalizovaný nádor rostoucí ve sliznici jícnu, obvykle postačí endoskopická léčba. V případě pokročilého nádoru, který již prorostl hluboko do sliznice, je obvykle nutná operace. Při této operaci se odstraní část jícnu a v případě potřeby se podává chemoterapie nebo kombinace radioterapie a chemoterapie. Pokud rakovina metastázuje, může být podána chemoterapie, radioterapie nebo léky, které prodlouží život pacienta a zmírní bolest. Pokud je jícen pacienta již natolik zúžený nádorem, že není možné přijímat potravu, může lékař jícen také roztáhnout (bugienáž). To spočívá v zavedení kovové trubičky (stentu) do jícnu, aby zůstala cesta pro potravu volná.

Rehabilitace po léčbě rakoviny

Mnoho pacientů s rakovinou jícnu musí po úspěšné léčbě nadále pravidelně navštěvovat svého lékaře. Tato následná péče po léčbě rakoviny slouží nejen k dostatečně včasnému odhalení nového nádoru, ale také má za cíl podpořit pacienta s ohledem na změnu stravování a v případě potřeby může nabídnout i psychologickou pomoc. Dotyční mohou využít také cílenou rehabilitaci, která nabízí také podporu při návratu do zaměstnání a každodenního života.