Co je to kopřivka

Kopřivka (kopřivka) je jedním z nejčastějších kožních onemocnění a vyskytuje se akutně nebo chronicky. Kopřivku doprovází typická tvorba krupiček, které způsobují intenzivní svědění, ale nejsou nakažlivé. V některých případech může kopřivka způsobit také otok sliznic.

Co způsobuje kopřivku?

U většiny pacientů se kopřivka objevuje v epizodách a není vyvolána žádnými vnějšími faktory. Lékaři tomu říkají spontánní kopřivka, která může být způsobena infekcí nebo vzácnou nesnášenlivostí. Existuje rozdíl mezi spontánní kopřivkou a tzv. indukovatelnou kopřivkou. U indukovatelné kopřivky jsou výsevy vyvolány jedním nebo více vnějšími podněty. Těmi může být například chlad, teplo nebo tlak.

Vyrážka typická pro kopřivku je způsobena produkcí určitých imunitních buněk zvaných žírné buňky. Žírné buňky obvykle vznikají na základě předchozí reakce na prozánětlivou poselskou látku. Jednou z takových poselských látek je zejména tkáňový hormon histamin, který je zodpovědný především za typické příznaky kopřivky, tj. tvorbu krupiček a silné svědění, zarudnutí a otok kůže.

Jaké jsou příznaky kopřivky?

Kopřivka se projevuje tzv. wheals. Jedná se o kožně zbarvené až bělavé otoky na povrchu kůže, které jsou vyplněny tekutinou. V některých případech mohou mít okraje whealů také zánětlivé zarudnutí. Pokud jsou dvě whealy velmi blízko u sebe, mohou se z nich také stát velké otoky. Wheály zpravidla velmi intenzivně svědí a pálí, jako by se kůže dostala do kontaktu s kopřivami. Odtud pochází slovo kopřivka, protože kopřivy se latinsky nazývají urtica. V poměrně vzácných případech se kopřivka projevuje hlubšími otoky, které se nazývají agioedém. Agioedém se obvykle vyskytuje na chodidlech, dlaních a obličeji. Na rozdíl od wheals agioedém obvykle nezpůsobuje svědění. Místo toho si pacienti stěžují na pocit pnutí a/nebo bolestivé pálení.

Jaké jsou různé formy kopřivky?

Lékaři rozlišují následující různé typy kopřivky. Obvykle se vyskytují odděleně. Vzácně se však mohou vyskytnout dva nebo více podtypů současně.

  • spontánní kopřivka: Kopřivka a/nebo angioedém se tvoří bez zjevného vnějšího spouštěče. Podle toho, jak dlouho trvá, než puchýřky nebo angioedém zmizí, se rozlišuje spontánní akutní a spontánní chronická kopřivka.
  • spontánníakutní kopřivka: Specifický spouštěč spontánní akutní kopřivky často nelze určit. Mnoho pacientů však trpí také akutní infekcí zažívacího traktu nebo dýchacích cest, proto lékaři vidí souvislost mezi oběma. Nelze vyloučit ani nesnášenlivost některých potravin. Spontánní akutní kopřivka však trvá méně než šest týdnů.
  • spontánníchronická kopřivka: Kopřivka, která trvá déle než šest týdnů, se nazývá chronická kopřivka. Příznaky mohou být buď nepřetržité, nebo se mohou opakovat. Hlavními spouštěči spontánní chronické kopřivky jsou chronické infekce, autoimunitní reakce nebo přecitlivělost.
  • fyzikální kopřivka: je vyvolána fyzikálními podněty, jako je chlad, teplo nebo tlak. Fyzikální kopřivka se vyskytuje jen asi v 10 % všech případů.
  • jiné formy kopřivky: vyskytují se u méně než 10 procent všech nemocných, a jsou proto spíše vzácné. Jiné formy kopřivky mohou být způsobeny fyzickou námahou, kontaktem s vodou nebo nadměrným pocením.

Jak lze kopřivku léčit?

Volba léčby závisí na typu kopřivky a závažnosti příznaků. Kopřivku lze například léčit léky. K potlačení účinku histaminu se často používají antihistaminika. Ve většině případů však kopřivka zmizí do 24 hodin i bez léčby. Mohou být nahrazeny novou kopřivkou na jiných částech těla. Pro trvalou léčbu kopřivky je důležité, zejména v případech indukovatelné kopřivky, znát spouštěč a v budoucnu se mu vyhnout. Může jít například o některé potraviny, ale také o léky.

Za léčbu kopřivky lze považovat i tzv. habituační terapii (otužování), která se používá hlavně tehdy, když antihistaminika nepřinášejí úlevu a jako spouštěč kopřivky bylo možné identifikovat světlo. V rámci habituační terapie by měla být kůže cíleně vystavena slunečnímu světlu, aby se tímto způsobem vyvinula tolerance na sluneční světlo. Habituační terapii lze použít také k tomu, aby si kůže zvykla na chlad. Například by se měly pravidelně podávat studené sprchy.