Dříve se věřilo, že molekulární vodík není funkční. Vědci však v roce 2007 objevili úžasné vlastnosti vodíku. Od té doby bylo objeveno mnoho dalších účinků vodíku. Nyní již víme, že vodík má mnoho vlastností, z nichž jedna je protialergická.

Co však tuto vlastnost vodíku způsobuje? Nejprve si vysvětleme, co je to alergie a co působí na naše tělo.

Co je to alergie?

Alergie vzniká, když imunitní systém těla reaguje na látky, které za normálních okolností většině lidí neškodí. Látky, na které jsou lidé alergičtí, se nazývají alergeny. Patří mezi ně pyl, roztoči, domácí zvířata a hmyz, jako jsou vosy nebo včely, plísně, léky, jako je penicilin a další, a některé potraviny, jako jsou arašídy, vaječné bílky atd.

Když se člověk dostane do kontaktu s alergenem, může reagovat různě v závislosti na osobě a závažnosti stavu. U některých pacientů může být alergie mírná, zatímco u jiných může být život ohrožující. Alergie se podílí také na vzniku astmatu. Lidé s alergií jsou náchylnější k rozvoji astmatu. Lidé, kteří mají blízké rodinné příslušníky trpící alergiemi nebo astmatem, mají také vyšší pravděpodobnost výskytu alergií.

Atopie je považována za stav, kdy má osoba genetický sklon k rozvoji alergických reakcí.

Co se děje během alergické reakce?

K alergické reakci dochází, když se alergik dostane do kontaktu s daným alergenem. Když se alergen poprvé dostane do těla, vyvolá protilátkovou reakci. B lymfocyty v krvi produkují protilátky IgE. Vytvořené protilátky se prostřednictvím receptorů Fcε na povrchu naváží na některé speciální bílé krvinky zvané žírné buňky. Žírné buňky jsou součástí imunitního systému těla. Tyto buňky si alergen zapamatují. Tomu se říká senzibilizace.

Při dalším kontaktu těla s alergenem reaguje alergen s protilátkami IgE. To způsobí, že žírné buňky začnou uvolňovat látky. Tento proces se nazývá degranulace žírných buněk. Mezi uvolňované látky patří histamin, leukotrieny a prostaglandiny, které ovlivňují okolní tkáň a způsobují příznaky alergie. Celá tato reakce se nazývá reakce přecitlivělosti 1. typu.

Tyto uvolněné látky mohou způsobit náhlé rozšíření cév a stažení hladkého svalstva. Může k ní dojít v místě místního kontaktu s alergenem nebo systémově v celém těle. Vzniklé příznaky sahají od prostého svědění a vyrážky až po anafylaxi a náhlou smrt. Může se objevit zánět se zarudnutím a otokem. Pacient může mít rýmu, vyrážku zvanou kopřivka a potíže s dýcháním v důsledku těžkého astmatického záchvatu.

Antialergické vlastnosti vodíku

Vodík má antioxidační, protizánětlivé, antiapoptotické a antialergické vlastnosti. Podívejme se na několik příkladů, kdy samotný vodík působil proti alergii a uplatnil své protialergické účinky.

Podle studie provedené v Japonsku eliminovalo požití vody bohaté na vodík ústy po dobu čtyř týdnů u myší alergickou reakci okamžitého typu. Hladina histaminu v krvi myší, které pily vodu bohatou na vodík, byla nižší než u myší, které ji nepily.

Vodík oslabuje fosforylaci receptorů Fcε na žírných buňkách. To následně ruší přenos signálu a vede k inhibici aktivity NADPH oxidázy, což snižuje tvorbu zánětlivých látek. Bylo zjištěno, že vodík inhibuje aktivitu všech molekul zapojených do této signální dráhy. Bylo tedy zjištěno, že vodík působí proti alergickým reakcím prostřednictvím modulace specifických signálních drah.

Před touto studií se vědci domnívali, že přínosy pozorované u molekul vodíku jsou způsobeny pouze jeho působením jako lapače volných kyslíkových radikálů. Tato studie byla pro vědeckou komunitu velmi důležitá, protože poprvé ukázala, že vodík má pozitivní vliv na alergické reakce díky jinému mechanismu, který probíhá uvnitř buněk. K přenosu signálu dochází, když je receptorový protein na povrchu buňky kontaktován molekulou, jako je vodík. Tím se v buňce spustí různé fyziologické reakce, tj. jsou iniciovány speciální signální dráhy, které následně vedou ke změně různých metabolických procesů v buňce a ke změněné reakci organismu.

Pití vody bohaté na vodík tak může být účinným prostředkem v boji proti různým alergickým onemocněním, jako je alergická rýma, senná rýma, zánět spojivek a průduškové astma u lidí. Většina léků působí na určitá cílová místa. Vodík se však od běžných léků liší; může se dostat na jakékoli místo na buňkách a působit kombinací změněných cest. Přestože je velmi účinný, nemá žádné známé nežádoucí účinky. Vodík má proto potenciál stát se novým lékem.

Byly provedeny některé studie testující účinek molekulárního vodíku na různá onemocnění spojená s alergickými nebo hypersenzitivními reakcemi.

Atopická dermatitida je chronické onemocnění kůže spojené se svěděním. Je způsobena alergickým zánětem vyvolaným různými spouštěči, jako je oxidační stres a nerovnováha imunitního systému. Podle studie z roku 2013 by pití vody bohaté na vodík mohlo zabránit atopické dermatitidě vyvolané alergenem Dermatophagoides farina na modelech potkanů. Jedné skupině potkanů byla podávána voda bohatá na vodík, zatímco ostatní dostávali po dobu 25 dnů normální vodu. Poté, co byly vystaveny působení alergenu, byly měřeny koncentrace látek uvolňovaných při alergických reakcích. Hladina zánětlivých látek u myší, které konzumovaly vodu bohatou na vodík, byla ve srovnání s hladinou u ostatních myší velmi nízká. Vodík tak může být vhodnou terapií pro lidi s atopickou dermatitidou. Tato studie navíc zdůrazňuje, že vodíková voda vyrobená elektrolýzou vody má extrémně nízkou hodnotu oxidačně-redukčního potenciálu, což vyjadřuje její antioxidační účinek.

To potvrzuje i další studie z roku 2014. V této studii s myšmi byl alergenem 2,4-dinitrochlorbenzen (DNCB). Ten vyvolal atopickou dermatitidu. Kromě snížení zánětlivých látek vědci zjistili také výrazně sníženou hladinu IgE u skupiny, která pila vodu bohatou na vodík.

U myší, které dostávaly vodu bohatou na vodík, byl také zaznamenán nižší výskyt astmatu než u myší, které dostávaly normální fyziologický roztok. Po vyvolání astmatu pomocí ovalbuminu byly měřeny mediátory zánětu (IL-4, IL-5, IL-13 a TNF-α). Fyziologický roztok bohatý na vodík dokázal snížit obsah těchto mediátorů v tekutině z bronchoalveolární laváže a také snížil sekreci hlenu a zánět dýchacích cest spojený s astmatem. Tyto účinky fyziologického roztoku bohatého na vodík na zánět dýchacích cest byly závislé na dávce.

Antialergický účinek vodíku je velmi novou vlastností, která byla objevena teprve nedávno. Jeho terapeutický potenciál při léčbě různých onemocnění se zdá být neomezený. Molekulární vodík je totiž mimořádně bezpečný, například ve srovnání s léčbou kortizonem. To by mohlo znamenat průlom v léčbě těchto alergických onemocnění a zmírnit utrpení těchto pacientů.

Zdroje
Co je to alergie? (2017). Australasijská společnost klinické imunologie a alergologie (ASCIA). Získáno 18. října 2017 z https://www.allergy.org.au/patients/about-allergy/what-is-allergy
Itoh, T., et al, Molecular hydrogen inhibits lipopolysaccharide/interferon gamma-induced nitric oxide production through modulation of signal transduction in macrophages. Biochemical and Biophysical Research Communications, 2011. 411(1): s. 143-9.
Ohta, S., Molekulární vodík jako nový antioxidant: přehled výhod vodíku pro lékařské aplikace. Methods Enzymol, 2015. 555: s. 289-317.
Ignacio, R.M., et al, The Drinking Effect of Hydrogen Water on Atopic Dermatitis Induced by Dermatophagoides farinae Allergen in NC/Nga Mice. Evid Based Complement Alternat Med, 2013. 2013: s. 538673.
Yoon, Y.S., et al. Positive Effects of Hydrogen Water on 2,4-Dinitrochlorobenzene-Induced Atopic Dermatitis in NC/Nga Mice. Biol Pharm Bull, 2014. 37(9): p. 1480-5.
Xiao, M., et al, Hydrogen-rich saline reduces airway remodeling via inactivation of NF-kappaB in a murine model of asthma. Eur Rev Med Pharmacol Sci, 2013. 17(8): p. 1033-43.